Zhodnocení ME espoirs 2025 - kouč žen Jindra Kauca
Tak jsem poslední, kdo neokomentoval jako trenér naši účast na ME ve španělském Benejúzar(u). Měl jsem toho po návratu dost a trochu jsem nestíhal. Tak tedy. Měl jsem tu čest vést repre espoirs děvčata ve složení Michaela Dudašková, Terezie Strouhalová, Sára Valošková a Karolína Zdobinská. Kapitánkou týmu byla Karolína a do soutěže ve vyrážení byla nominována Sára.
A jak vše probíhalo a proběhlo? Cesta do místa konání proběhla naprosto v pořádku, a to i díky vzájemné spolupráci všech zúčastněních a kvalitní práci delegátky Petry Kadavé. To, že si již v Praze vybrali celníci jako oběť „své zvůle“ Kubu Lukeše, nikomu moc nevadilo a spíše je to pobavilo. Po přistání v Alicante zjistili všichni, snad mimo dvou, že jim byl otevřen a zkontrolován ještě na Ruzyni kufr. Přepravovat pétanque náčiní je přece jenom v Praze trochu exotikou.
Pořadatele se o nás vzorně starali od trasferu z a na letiště, stravu a ubytování. Na místo konání šampionátu se odjíždělo autobusy v cca 8.15h a cesta do Benejúzar trvala cca 30min. Na oběd se jezdilo zpět do hotelu a večerní část šampionátu končila vždy po 20-21h. Oficiální část dne končila pozdní večeří v hotelu. Areál místního klubu byl obrovský s desítkami hřišť. (před týdnem pořádal některý ze šampionátů Španělska). Náročné terény, místo pro trénink a odpovídající zázemí pro hráče.
Nebudu se zde dlouze rozepisovat a popisovat náš herní projev, který jste díky několika streamům mohli někteří vidět. My jsme si vše s děvčaty otevřeně probrali, i včetně toho, co by bylo potřeba na všech pozicích do budoucna zlepšit nebo změnit. Diskuse ještě neskončila a bude i předmětem zprávy pro komisi mládeže.
Jak již bylo napsáno, na střelbu šla Sára, která své kvality potvrzovala při svých předchozích repre výjezdech, tak i na letošním MČR.
Základní kolo zvládla v pohodě a postoupila do rozstřelu o finálovou čtyřku proti reprezentantce Švédska. Bohužel Sára svůj výkon nezopakovala, byť spousta střel byla velmi těsných, ale Švédka střílela tak dobře, že se poslední dva košony už nestřílely, jaký měla náskok.
Vlastní turnaj dívek se při účasti 9ti týmů hrál systémem na 5 kol švýcara s postupem do KO8. Velká škoda tak malé účasti týmů. Chlapců bylo 17…Všichni, kdo zde byli potvrdí, že se jednalo o velice těžké terény, kdy se jednalo o minimálně čtyři různé kvality. Pro každý zápas bylo potřeba na plasu změnit a přizpůsobit styl hodu.
Našimi soupeřkami v prvním kole byly Švédky. Soupeř podle mne hratelný, což se i do cca poloviny utkání potvrzovalo. Zlom nastal za stavu 7:6 pro nás. Následně se nám přestalo dařit na všech postech, čehož soupeř rychle využil, když byl schopen těch našich pár úspěšných koulí vystřelit a zápas otočil na konečných 7:12. Dalším soupeřem byl tým Francie. O této chvíle nám los rozhodně nepřál, protože lichý počet týmů nám vždy přidělil tým s vyšším počtem výher. Nutno ale uvést, že cca 6 týmů ze všech, bylo nad naše reálné herní možnosti. Francouzky svou kvalitu potvrdily, když byly všechny hráčky schopny lépe naplasovat a i úspěšně střílet. Procentuální úspěšnost našich hodů nebyla vysoká a výsledek 0:13 byl tak realitou.
V třetím kole jme dostali domácí Španělky, které v prvním kole podlehly překvapivě Němkám. Měli jsme tu čest hrát na centrálním hřišti pod kamerami a plnými tribunami. Španělkám zahrály velice dobře střelkyně a univerzál, což bylo pro zápas rozhodující. Jejich střelkyně se pak stala mistryní Evropy. Výsledkem pak byla prohra 2:13.
Ve čtvrtém kole nás čekal volný los, kdy jsme se těšili, že bude v posledním kole naším soupeřem Maďarsko, se kterým zabojujeme o KO8. Bohužel se tak nestalo a my dostali silný tým Belgie, který nás školil z efektivity na střele i plasu. My jsme bohužel zaostali za svými schopnostmi a prohráli 0:13.
A při shodném počtu výher s Maďarskem, buchholzem, jsme se nakonec o skóre do další fáze turnaje nedostali.
Co si z toho odnést? Rozhodně zapracovat na variabilitě způsobů hodů na plasu. Těžký terén nám dělá velké potíže. Většina turnajů se v Čechách hraje na snadných terénech…..což ném ve finále neprospívá.
Pak už snad zamakat na ještě větší psychické odolnosti při hraní turnajů na nejvyšší mezinárodní úrovni.
Na spoustě věcí může každý hráč „zapracovat“ sám v rámci tréninků. Některé lze získat jen v rámci fungování týmu jako celku…..
Holky, díky všem, byly jste fajn. A to můžu napsat i o zbytku výpravy trenéra chlapců, hráčů a delegátky.
PS. Nakonec to bylo delší než jsem myslel....
Zhodnocení ME espoirs 2025 - kouč mužů Lukáš Jablonský
Je to týden od konce šampionátu Espoirs, které se konalo ve španělském městě Benejúzar. S tímto několikadenním odstupem je asi správný čas na zhodnocení nejen šampionátu, ale celé naší cesty z pozice kouče Espoirs mužů.
Už na začátku roku, kdy jsem dostal reprezentaci do 23 let na starosti, tak jsem věděl, že mě nečeká úplně lehký úkol. V širší nominaci bylo šest velmi dobrých kluků, ze kterých se během několika přípravných turnajů měla vykrystalizovat finální čtveřice. Že se letos sešla mimořádná skupina skvělých hráčů dokazuje to, že aktuálně z těchto šesti jsou hned tři do sedmého místa v českém žebříčku, další dva ve dvacítce a poslední na 31. místě.
V období od března do začátku června jsem naplánoval čtyři přípravné turnaje, které jsme odehráli různém složení, a které mi dopomohly k sestavení finální čtveřice. Rozhodování to bylo extrémně složité. Všichni kluci k tomu přistoupili s maximálním nasazením a chtěli si šampionát vybojovat. Na třech přípravných turnajích ze čtyř (Liblice jsem nemohl) jsem s kluky seděl a bedlivě pozoroval jejich výkony a dělal si poznámky, které jsem si pak vyhodnocoval. Jak se blížil termín, do kdy jsem musel nominaci uzavřít, tak se mi nespalo lehce. Člověk se snaží rozhodnout dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, bez emocí, na základě faktů a toho, jak si myslí, že ten tým bude pro šampionát nejvyváženější a co nejsilnější. Věděl jsem ovšem, že dva skvělé kluky a hráče bude musel zklamat. Jak Vojta tak Fíďa tam být chtěli, byli zklamání, štvalo je to a asi jsem je štval i já. Nejsou horší hráči, ale všichni jet bohužel nemohli. Na druhou stranu chci ocenit, že se oba chovali korektně, normálně komunikujeme, což jak všichni víme, tak nebývá vždy zvykem.
Finální výběr ve složení Zdóba, Dan, Cenťa a Patrik odehrál před šampionátem ještě dva přípravné turnaje kategorie Prestige. Turnaje měli sloužit k sehraní jak kluků mezi sebou, tak i nás všech jako týmu. Sice se všichni dlouho známe, ale v těchto rolích je to jiné. Musíte najít společnou chemii, jak spolu správně komunikovat, jak určit ideální sestavu a pro každého najít správnou pozici. Jak v Hrochově Týnci, tak na VARS Cupu jsme ve švýcaru sestavu točili, ale KO už hrála ustálená sestava, tak jak mi to v tu danou chvíli nejlépe vycházelo. Na obou turnajích to zafungovalo a oba turnaje jsme vyhráli. Opět kredit pro Patrika a na druhém turnaji pro Zdóbu, kteří celé KO proseděli na lavičce. Samozřejmě v koutku duše chtěli hrát, ale pozitivně kluky podporovali do konce a i díky pohodě v týmu se došlo k vytoužené výhře.
S kluky jsem tedy v nehrající roli kouče před turnajem strávil pět sobot. Jako dělají chyby ve hře hráči, tak je dělá i kouč a i kouč potřebuje “trénovat”. Já na prvních turnajích taky dělal chybná rozhodnutí, špatně jsem střídal, netrefil sestavu, ve hře nedoporučil nejlepší řešení. Snažil jsem se z toho ovšem poučit a právě na posledních dvou turnajích si troufnu říct, že jsme byli s klukama už dobře sehraní, věděli co od sebe čekat, většina rozhodnutí už byla dobrá, střídání přinesla efekt a většina dílčích rozhodnutí také.
Pak už jsme vyrazili na samotný šampionát.
První den byly naplánované pouze střelby, do hry se tak dostal jen Dan. Ostatní měli alespoň čas se trochu sžít s náročným terénem místních hřišť. Dan byl po základním kole 5., ale baráž zvládl a postupoval do finální osmičky z pěkného šestého místa. Ve čtvrtfinále narazil na francouzského favorita a byl mu velice zdatným soupeřem, Tituan se dostal do těsného vedení až na konci čtvrtého ateliéru. Na košonech byl ovšem již neomylný a pro Dana to znamenalo i tak skvělé 5. místo na ME!
Druhý den už nás čekal hlavní turnaj a hned čtyři kola švýcara. Hned první kolo nám los přisoudil Francii. Kluci odehráli velmi dobrý zápas, herně jsme se shodli, že asi nejlepší na šampionátu, bojovali se soupeřem rovnou hodinu, ale výsledek byl navzdory předvedené hře krutý, 1:13. Před obědem jsme si pak poradili s Estonskem, po obědě s Lotyšskem. Večer nás pak čekalo velmi silné Monaco, proti kterému se nám zápas nepovedl a hladce jsme prohráli.
Věděli jsme tak, že pro postup mezi nejlepších 8 ze 17 zúčastněných zemí musíme bezpodmínečně vyhrát druhý den ráno zápas proti Maďarsku a doufat v dobrý Bucholz, protože jeden tým se třemi nepostoupí. K naší smůle byli Maďaři liší pouze s jednou výhrou. Kluci se dobře vyspali a s maximální koncentrací a celkem suverénně jsme zápas zvládli. K naší smůle bohužel všichni naši předchozí soupeři v pátém kole prohráli a to byl trochu smutný konec naší cesty hlavním turnajem.
Systém turnaje byl nemilosrdný a hned 20 minut po tom, co jsme se dozvěděli, že nepostoupíme, jsme museli nastoupit do čtvrtfinále Poháru národů, takového B turnaje pro nepostoupivší. Nizozemci po špatné hlavní fázi proti nám odehráli naopak nejlepší zápas turnaje, dostali se do velkého vedení, které jsme střídáním a přeskupením dokázali stáhnout, ale jeden nepovedený nához a šťastná střela nizozemského hráče znamenala úplný konec na šampionátu.
Poslední večer ve Španělsku jsme si s kluky sedli a šampionát si vyhodnotili. Vzájemně a otevřeně jsme si dali zpětnou vazbu, což bylo pro mě velmi přínosné, a věřím že i pro kluky. Výsledek z našeho pohledu není špatný, ale každý z nás v koutku duše doufal v minimálně o jedno místo lepší, což bychom brali již určitě jako úspěch.
Závěrem bych chtěl tomuto skvělému a velmi talentovanému týmu z celého srdce poděkovat! Znovu musím zdůraznit slovo TÝM, protože přesně tak kluci po celou dobu fungovali. Byli zodpovědní, věděli proč tam jsou, věděli čeho chtějí dosáhnout, tomu vše podřídili a šli si společně za tím. Že to někdy nevyjde, to je prostě sport, patří to k němu. Deváté místo nás nepoloží, deváté místo nás posílí pro příští šampionáty!
Byla pro mě obrovská čest tuto skvělou partu koučovat! Díky KLUCI!
P.S.: Velký kredit zaslouží také naše delegátka Petra Kadavá, která se o nás velmi dobře starala a poskytla nám vždy potřebný servis! Díky Péťo! Díky i zbytku výpravy, holkám a jejich kouči Jindrovi, kteří nám chodili fandit jak jen mohli a pokud to šlo, tak i my jim. Díky!
